SDH Jedovnice

Historie sboru

Dobrovolné hasičství zejména na venkově vždy patřilo, a dodnes patří, k hlavním složkám spolkového života. Jeho počátky se na Moravě datují do přelomu 60. a 70. let 19. století. Nijak se tak neliší od jiné spolkové činnosti, která se začala rozvíjet poté, co rakouská legislativa nejdříve r. 1852 umožnila zakládání spolků se schválením úřadů, po vydání zákona o právu spolčovacím z r. 1867 pak stačilo pouze oznámit jejich založení. První dobrovolný hasičský sbor tak byl založen r. 1868 v Třebíči a do roku 1874 jich bylo na Moravě celkem pět. V Jedovnicích byl již r. 1863 zbudován první ruční stříkač (dřevěný a plněný ručně), který však byl v případě požáru obsluhován neorganizovanými jedovnickými občany. Hasičský sbor v Jedovnicích byl nicméně založen již r. 1876 jako osmý sbor v okresním hejtmanství Boskovice a po vlasteneckém spolku Vlastimil (založeném r. 1863) byl zároveň teprve druhým jedovnickým spolkem. K roku 1897 měl již sbor majetek ve značné hodnotě 3000 zl. a sice 2 tříkolové stříkačky, 16 žebřů, 2 lejty, 4 koše, 50 m hadic a výzbroj pro 30 mužů.

Od svého založení byl účasten u 41 požárů. V této době měly Jedovnice asi 1500 obyvatel v 207 domech (údaj k r. 1890). Samostatné stanovy sboru schválil obecní výbor 14. 8. 1905. Téhož roku se hasiči dočkali i nové, na svou dobu výkonné stříkačky. Dne 26. 1. 1908 se konala valná hromada, které se účastnilo 26 aktivních členů a 4 přispívající. Starostou byl zvolen Jan Grim, náčelníkem František Zapletal, jednatelem Jaroslav Valter a pokladníkem František Kopečný. Není známo, kde byla zpočátku hasičská technika uložena, alespoň dokud nebyl dán 14. 12. 1907 na obecním výboru návrh na zřízení skladiště v č. p. 115. O vybudování nového skladiště za č. p. 44 na místě současné hasičské zbrojnice pak bylo rozhodnuto r. 1920. Po zbudování nové hasičky bylo dalším cílem sboru získat automobilovou stříkačku. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo zakoupeno starší vozidlo a na stříkačku svépomocí předěláno. Vzhledem k jeho častým poruchám bylo r. 1933 nahrazeno vozidlem značky PRAGA zakoupeným za pomocí půjčky, za kterou ručili majetkem movitější členové sboru. Roku 1952 byl při příležitosti okresního sjezdu slavnostně odhalen pomník padlým a zemřelým bratrům v parčíku u zbrojnice. O rok později bylo z prostředků státu pořízeno nové požární vozidlo PS8. To pak bylo r. 1969 doplněno výkonnějším přívěsným čerpadlem. K dalšímu obohacení technikou došlo r. 1985, kdy byla zakoupena požární vozidla Avia DVS 12 A30 a cisterna CAS 25.

K dalším významným změnám pak došlo po přelomu tisíciletí. Roku 2004 byla konečně zahájena rekonstrukce hasičské zbrojnice, která již svým stavem neodpovídala potřebám výjezdové jednotky. Po čas stavebních prací byla technika dočasně umístěna v garážích ČAD. K slavnostnímu otevření zdařile přebudované zbrojnice došlo o dva roky později. Při této příležitosti jsme obdrželi od naší partnerské obce Aschheim v Bavorsku velitelské vozidlo BMW. Hned v následujícím roce 2007 byl vozový park opět obnoven, a to bezplatným převodem automobilové stříkačky CAS 24 LIAZ 101 od HZS a zároveň odprodejem DVS 12 A30 do SDH Krasová. Jelikož naše nová cisterna měla od své výroby r. 1986 za sebou již dlouhou službu, bylo třeba její celkové opravy, aby mohla našemu sboru sloužit i nadále. Tato generální oprava proběhla svépomocí členy výjezdové jednotky, za jejichž obětavost jim stále patří velký dík.

V roce 2010 byly řady naší techniky opět rozšířeny, když nám naši němečtí bratři odprodali za symbolickou cenu další vozidlo, tentokrát automobilovou stříkačku CAS 16 Mercedes. Po nezbytných úpravách jako přebarvení či dovybavení byla cisterna zařazena do výjezdu a vzhledem k tomu, že jsme nyní disponovali již třemi výjezdovými vozidly, mohlo dojít i k určité diferenciaci a každé z aut je nyní předurčeno k jiným typům výjezdů. O rok později se nám také podařilo získat dotace, díky kterým došlo r. 2012 k celkové repasi CAS 24 L101 firmou KOMET Pečky. Vozový park naší jednotky je tak v poměrně nadstandardním stavu

V roce 2016 se opět měnil vozový park jednotky. Z dotací byl pořízen dopravní automobil DA L1Z Ford Transit. V souvislosti s tím došlo k vyřazení a odprodání CAS 25 podnikovým hasičům do Kutné Hory.

K zamyšlení

Na následujících řádcích Vám předkládáme pohled na svět očima hasiče z roku 1921. Od této doby uběhla řada let, ale pokud se zamyslíme nad jeho názory a postřehy, nezbývá nám, než se s nimi v mnohém ztotožnit i dnes.

Proč jsem dobrovolným hasičem

Vždycky, co svět světem stojí a rozumný tvor, člověk, se na něm pohybuje, byla u lidí snaha pomoci bližnímu. Bližním byla rodina, později rod. Postupem času kmen a národ. Dnes jsme již postoupili až tam, kde bližním nám je Číňan i Japonec, Eskymák i Indián. Aspoň v teorii tak uznáváme. Člověka stíhají nejosudnější pohromy živelné (oheň, voda, sníh, zemětřesení apod.).

Člověk je tvor myslící. Pozoruje postiženého a nutně přemýšlí, jak by bylo jemu samotnému, kdyby byl na místě postiženého. Vzniká v něm soucit, Soucit je důležitý činitel v hnutí lidstva a v našem hasičském životě vedle jiných nepopiratelných důvodů hlavní příčinou naší práce.

Jsem hasičem proto, že jako moderní člověk nemohu bezcitně jíti kolem nešťastného. Vím, že tak nedovede žádný člověk jíti. Ale právě já, jako moderní člověk, nechci nešťastného ani viděti. Proto se sdružuji s jinými stejně myslícími lidmi, abych organizovanou, promyšleně a účelně vedenou silou zabránil kde lze všemu neštěstí.

Jsem v tomto směru skutečným socialistou. Kdo chce jíti se mnou, musí dobrovolně vzíti na sebe stejné povinnosti, stejná práva. Socialisuji činnou lásku k bližnímu, jsem tím průbojníkem moderního lidstva a také tím zakladatelem budoucnosti.

Dobře vím, že naší organizaci hodně schází. Je tu především inteligence, která se nás straní. Hasičství je sdružením, ve kterém je jakýmsi typickým uniformovaný činný člen, potácející se, zmožen alkoholem, silnicí. Dokonce tak daleko se dochází, že vidí účel hasičství v hašení žízně. Je to krutý odsudek. Inteligence těžce hřeší, že nechce vidět svoji povinnost.

Schází naší organizaci také množství lidí čilých a schopných, které mají tělovýchovné jednoty Sokol, dělnické a politické organizace. Ruch u nás je malý. Burcuje nás jen požár. Nevidíme, jaké působiště je u nás možné. Nevidíme, jak bychom mohli růst také mravně!

A i k tomu jsou prostředky snadné! Začni každý sám doma, v rodině. Věnuj se rodině, odcizuj se hostinci, karbanu, tancovačkám, vystříhej se hrubých, štvavých politických rvaček, cti jeden v druhém osobní přesvědčení politické i náboženské, hleď především sebe vychovati v moderního člověka.

Nic není dokonalého a světě. Ani hasičství. Ale členové mohou svoji organizaci vznést nade všecky organizace v republice. Snad to dovedou.

Hasičské rozhledy – červenec 1921

Hasičské desatero

  1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
  2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem; nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
  3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
  4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
  5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
  6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
  7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
  8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
  9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jakož odznak nosíš.
  10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.