SDH Jedovnice

Historie sboru

Základní letopočty a iformace o historii SDH Jedovnice se dočtete na stránce věnované 135. výročí SDH Jedovnice.

K zamyšlení

Na následujících řádcích Vám předkládáme pohled na svět očima hasiče z roku 1921. Od této doby uběhla řada let, ale pokud se zamyslíme nad jeho názory a postřehy, nezbývá nám, než se s nimi v mnohém ztotožnit i dnes.

Proč jsem dobrovolným hasičem

Vždycky, co svět světem stojí a rozumný tvor, člověk, se na něm pohybuje, byla u lidí snaha pomoci bližnímu. Bližním byla rodina, později rod. Postupem času kmen a národ. Dnes jsme již postoupili až tam, kde bližním nám je Číňan i Japonec, Eskymák i Indián. Aspoň v teorii tak uznáváme. Člověka stíhají nejosudnější pohromy živelné (oheň, voda, sníh, zemětřesení apod.).

Člověk je tvor myslící. Pozoruje postiženého a nutně přemýšlí, jak by bylo jemu samotnému, kdyby byl na místě postiženého. Vzniká v něm soucit, Soucit je důležitý činitel v hnutí lidstva a v našem hasičském životě vedle jiných nepopiratelných důvodů hlavní příčinou naší práce.

Jsem hasičem proto, že jako moderní člověk nemohu bezcitně jíti kolem nešťastného. Vím, že tak nedovede žádný člověk jíti. Ale právě já, jako moderní člověk, nechci nešťastného ani viděti. Proto se sdružuji s jinými stejně myslícími lidmi, abych organizovanou, promyšleně a účelně vedenou silou zabránil kde lze všemu neštěstí.

Jsem v tomto směru skutečným socialistou. Kdo chce jíti se mnou, musí dobrovolně vzíti na sebe stejné povinnosti, stejná práva. Socialisuji činnou lásku k bližnímu, jsem tím průbojníkem moderního lidstva a také tím zakladatelem budoucnosti.

Dobře vím, že naší organizaci hodně schází. Je tu především inteligence, která se nás straní. Hasičství je sdružením, ve kterém je jakýmsi typickým uniformovaný činný člen, potácející se, zmožen alkoholem, silnicí. Dokonce tak daleko se dochází, že vidí účel hasičství v hašení žízně. Je to krutý odsudek. Inteligence těžce hřeší, že nechce vidět svoji povinnost.

Schází naší organizaci také množství lidí čilých a schopných, které mají tělovýchovné jednoty Sokol, dělnické a politické organizace. Ruch u nás je malý. Burcuje nás jen požár. Nevidíme, jaké působiště je u nás možné. Nevidíme, jak bychom mohli růst také mravně!

A i k tomu jsou prostředky snadné! Začni každý sám doma, v rodině. Věnuj se rodině, odcizuj se hostinci, karbanu, tancovačkám, vystříhej se hrubých, štvavých politických rvaček, cti jeden v druhém osobní přesvědčení politické i náboženské, hleď především sebe vychovati v moderního člověka.

Nic není dokonalého a světě. Ani hasičství. Ale členové mohou svoji organizaci vznést nade všecky organizace v republice. Snad to dovedou.

Hasičské rozhledy – červenec 1921

Hasičské desatero

  1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
  2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem; nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
  3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
  4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
  5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
  6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
  7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
  8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
  9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jakož odznak nosíš.
  10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.